|
|
Reaganova bezpečnostní politika: Strategická obranná iniciativa.
Čeněk, Jakub ; Ulík, Karel (vedoucí práce) ; Anděl, Petr (oponent)
Diplomová práce "Strategická obranná iniciativa" se zabývá problematikou strategické iniciativy s využitím historicko-politické analýzy. Strategická obranná iniciativa byla v 80. letech 20. století stěžejním tématem ,které mělo dopad na historicko-politický vývoj světových událostí a studené války obecně. Práce krátce představuje předchozí systémy ABM obrany a stručně nastiňuje historický kontext. Poté se autor přímo zaobírá možnými důvody uvedení SDI a zásadním Reaganovým projevem z března 1983. Osoby a hnutí propagující strategickou obranu jsou také v této analýze zahrnuty. Problematika samotné SDI a její stručný popis je rovněž zmíněn. Následující část práce pojednává o sovětské reakci na SDI. Sedmá kapitola pojednává o SDI a evropské reakci. Téma je analyzováno na příkladu Velké Británie. Další kapitola se zaobírá ABM smlouvou a její interpretací z hlediska SDI. Poslední kapitola se zabývá SDI v kontextu summitů mezi USA a SSSR, které se uskutečnily v druhé polovině 80. let s důrazem na SDI.
|
|
|
Testování vybraných teoretických přístupů v otázce výstavby americké radarové základny v České republice
Holý, Petr ; Karlas, Jan (vedoucí práce) ; Drulák, Petr (oponent)
Tato práce si klade za cíl otestovat schopnost tří vybraných teorií mezinárodních vztahů vysvětlit jednání České republiky v konkrétní zahraničněpolitické otázce. Těmito základními teoretickými přístupy jsou neorealismus, utilitární liberalismus a konstruktivismus, zkoumanou kauzu pak představuje problematika umístění americké radarové stanice protiraketové obrany na českém území. Zahrnutí většího počtu teorií umožňuje podívat se na problém v širší perspektivě, neboť každý z uvedených přístupů akcentuje jiný soubor nezávislých proměnných, skrze který se pokouší český postup v dané kauze vysvětlit (autonomie a vliv v případě neorealismu, zájmy domácích aktérů u liberalismu, mezinárodní a domácí normy pro konstruktivismus). Díky tomu bylo možné v práci kriticky zhodnotit, které hlavní faktory se nejvíce podílely na českém rozhodování o přijetí či nepřijetí americké nabídky, a poukázat tak i na určité obecnejší zákonitosti formulování české zahraničně- bezpečnostní politiky jako takové. První kapitola práce má za úkol krátce uvést čtenáře do historicko-politického kontextu, v následujících třech kapitolách jsou pak testovány jednotlivé teorie empirickým srovnáním jejich deduktivně stanovené hypotézy s hodnotou závislé proměnné, kterou v naší práci představuje odpověď České republiky na americkou...
|
|
|
Rakety a radary jako bezpečnostní dilema: případ třetího pilíře americké protiraketové obrany ve střední Evropě
Kantor, Lukáš ; Střítecký, Vít (vedoucí práce)
Rigorózní práce se zabývá někdejším plánem Bushovy administrativy na vybudování tzv. třetího pilíře americké protiraketové obrany v Polsku a v ČR. Na tomto tématu je demonstrována hodnota několika stěžejních konceptů (neo)realistické teorie mezinárodních vztahů. Konkrétně jsou analyzovány typy a fungování bezpečnostních dilemat vyvolaných Bushovým plánem ve vztazích USA-Rusko, USA-Írán a USA-ČR/Polsko. Rigorózní práce dále ilustruje význam souvisejících modalit odstrašení a ukazuje, které státy a jak vyvažovaly USA. Pozornost je věnována i otázce, zda za plánem třetího pilíře stála defenzivně realistická snaha o bezpečnost nebo spíše ofenzivně realistické úsilí o moc a zisk na úkor druhých.
|
|
|
Protiraketová obrana Spojených států: komparace dokumentů Ballistic Missile Defense Review a Missile Defense Review z let 2010 a 2019
Musilová, Kristýna ; Smetana, Michal (vedoucí práce) ; Ludvík, Jan (oponent)
1 Anotace Protiraketová obrana provází Spojené státy již od 50. let 20. století a přístup k ní se za posledních sedmdesát let diametrálně proměnil. Tato bakalářská práce si klade za cíl porovnat přístup dvou po sobě jdoucích administrativ Baracka Obamy a Donalda Trumpa k programu protiraketové obrany, a to prostřednictvím systematické komparace strategického narativu dokumentů Ballistic Missile Defense Review (BMDR 2010) a Missile Defense Review (MDR 2019), jež se plány na protiraketovou obranu komplexně zabývají. Při zveřejnění Missile Defense Review v lednu roku 2019 popisoval prezident Trump dokument jako "převrat" a "vstup do nové éry protiraketové obrany", tato práce ale na základě podrobné komparace poukazuje na převládající kontinuitu mezi jednotlivými administrativami. Přestože v MDR 2019 dochází k rozšíření konceptu protiraketové obrany a dokument představuje návrh vybudování protiraketové obrany ve vesmíru, kroky přijaté v praxi a rozpočet pro fiskální rok 2020 převratu v protiraketové obraně Spojených států nenasvědčují. Bakalářská práce rovněž zasazuje nově vydaný dokument do historického kontextu vývoje protiraketové obrany a její konsolidace jakožto stěžejního prvku americké obranné strategie. Na tomto základě pak práce předkládá tvrzení, kdy aktualizovaný dokument MDR 2019 není v programu...
|
|
|
Současná americká zahraniční politika ve vztahu k Polsku - vývoj, faktory, tendence
Čížková, Tereza ; Raška, Francis (vedoucí práce) ; Calda, Miloš (oponent)
Americká zahraniční politika představuje, vzhledem k přetrvávajícímu významu Spojených států a jejich postavení světové velmoci, vhodné téma pro podrobnější analýzu. Tato rigorózní práce se zaměřuje na Polsko a k němu se vztahující americkou zahraniční politiku, což umožňuje na konkrétním příkladu zaznamenat faktory působící na její tvorbu a zkoumat následně míru jejich vlivu. Výběr Polska lze zdůvodnit jeho velkým potenciálem, stoupající důležitostí v rámci evropské politiky a dlouhodobým partnerstvím, které se v průběhu historie mezi Polskem a Spojenými státy vytvořilo. Cílem rigorózní práce bylo definovat nejvýznamnější proměnné, které určují podobu zahraniční politiky Spojených států amerických vůči Polsku, a zhodnotit míru jejich vlivu, případnou vzájemnou souvislost a časovou variabilitu. Jako prostředek k naplnění tohoto cíle sloužila analýza historického vývoje a faktorů, které mohly současnou zahraniční politiku určovat, zhodnocení americké vnitřní politiky analýza dalších faktorů, které mají na současnou podobu americké zahraniční politiky vůči Polsku vliv. V práci autorka dochází k závěru, že současná zahraniční politika Spojených států je ovlivněna nejen aktuálním vývojem, ale na její tvorbu a nynější podobu mají také dopad historické souvislosti a okolnosti. Jelikož formování...
|
|
|
Reaganova bezpečnostní politika: Strategická obranná iniciativa.
Čeněk, Jakub ; Ulík, Karel (vedoucí práce) ; Anděl, Petr (oponent)
Diplomová práce "Strategická obranná iniciativa" se zabývá problematikou strategické iniciativy s využitím historicko-politické analýzy. Strategická obranná iniciativa byla v 80. letech 20. století stěžejním tématem ,které mělo dopad na historicko-politický vývoj světových událostí a studené války obecně. Práce krátce představuje předchozí systémy ABM obrany a stručně nastiňuje historický kontext. Poté se autor přímo zaobírá možnými důvody uvedení SDI a zásadním Reaganovým projevem z března 1983. Osoby a hnutí propagující strategickou obranu jsou také v této analýze zahrnuty. Problematika samotné SDI a její stručný popis je rovněž zmíněn. Následující část práce pojednává o sovětské reakci na SDI. Sedmá kapitola pojednává o SDI a evropské reakci. Téma je analyzováno na příkladu Velké Británie. Další kapitola se zaobírá ABM smlouvou a její interpretací z hlediska SDI. Poslední kapitola se zabývá SDI v kontextu summitů mezi USA a SSSR, které se uskutečnily v druhé polovině 80. let s důrazem na SDI.
|
|
|
Strategická obranná iniciativa
Čeněk, Jakub ; Raška, Francis (vedoucí práce) ; Ulík, Karel (oponent)
Rigorózní práce "Strategická obranná iniciativa" se zabývá problematikou strategické iniciativy s využitím historicko-politické analýzy. Strategická obranná iniciativa byla v 80. letech 20. století stěžejním tématem ,které mělo dopad na historicko-politický vývoj světových událostí a studené války obecně. Práce krátce představuje předchozí systémy ABM obrany a stručně nastiňuje historický kontext. Poté se autor přímo zaobírá možnými důvody uvedení SDI a zásadním Reaganovým projevem z března 1983. Osoby a hnutí propagující strategickou obranu jsou také v této analýze zahrnuty. Problematika samotné SDI a její stručný popis je rovněž zmíněn. Následující část práce pojednává o sovětské reakci na SDI. Sedmá kapitola pojednává o SDI a evropské reakci. Téma je analyzováno na příkladu Velké Británie. Další kapitola se zaobírá ABM smlouvou a její interpretací z hlediska SDI. Poslední kapitola se zabývá SDI v kontextu summitů mezi USA a SSSR, které se uskutečnily v druhé polovině 80. let s důrazem na SDI. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Současná americká zahraniční politika ve vztahu k Polsku: vývoj, faktory, tendence
Čížková, Tereza ; Raška, Francis (vedoucí práce) ; Calda, Miloš (oponent)
Americká zahraniční politika představuje vzhledem k přetrvávajícímu významu Spojených států a jejich postavení světové velmoci vhodné téma pro bližší analýzu. Zaměření na Polsko a americkou zahraniční politiku ve vztahu k němu umožňuje na konkrétním příkladu zaznamenat faktory, které působí na tvorbu americké zahraniční politiky a zkoumat míru jejich vlivu. Výběr Polska lze zdůvodnit jeho velkým potenciálem, stoupající důležitostí v rámci evropské politiky a dlouhodobým partnerstvím, které se v průběhu historie mezi Polskem a Spojenými státy vytvořilo. Charakterizace faktorů působících při formulaci americké zahraniční politiky umožňuje pochopení tendencí a změn v přístupu k Polsku ze strany Spojených států. Současná zahraniční politika je ovlivněna nejen aktuálním vývojem, ale i historickými souvislostmi a okolnostmi, které mohou mít dopad na její tvorbu a nynější podobu. Jelikož formování amerického přístupu vůči Polsku neprobíhá izolovaně od dalších procesů, závisí jeho výsledná podoba i na dalších proměnných, jakými jsou celková zahraničněpolitická orientace Spojených států, jejich vztah s Ruskem či záležitosti související s bezpečnostní situací. Dynamický vývoj událostí po roce 2001 ilustruje, jak se nové okolnosti mohou promítat do podoby zahraniční politiky a zároveň umožňuje sledovat procesy, které...
|
|
|
Rakety a radary jako bezpečnostní dilema: případ třetího pilíře americké protiraketové obrany ve střední Evropě
Kantor, Lukáš ; Střítecký, Vít (vedoucí práce)
Rigorózní práce se zabývá někdejším plánem Bushovy administrativy na vybudování tzv. třetího pilíře americké protiraketové obrany v Polsku a v ČR. Na tomto tématu je demonstrována hodnota několika stěžejních konceptů (neo)realistické teorie mezinárodních vztahů. Konkrétně jsou analyzovány typy a fungování bezpečnostních dilemat vyvolaných Bushovým plánem ve vztazích USA-Rusko, USA-Írán a USA-ČR/Polsko. Rigorózní práce dále ilustruje význam souvisejících modalit odstrašení a ukazuje, které státy a jak vyvažovaly USA. Pozornost je věnována i otázce, zda za plánem třetího pilíře stála defenzivně realistická snaha o bezpečnost nebo spíše ofenzivně realistické úsilí o moc a zisk na úkor druhých.
|
|
|
Testování vybraných teoretických přístupů v otázce výstavby americké radarové základny v České republice
Holý, Petr ; Karlas, Jan (vedoucí práce) ; Drulák, Petr (oponent)
Tato práce si klade za cíl otestovat schopnost tří vybraných teorií mezinárodních vztahů vysvětlit jednání České republiky v konkrétní zahraničněpolitické otázce. Těmito základními teoretickými přístupy jsou neorealismus, utilitární liberalismus a konstruktivismus, zkoumanou kauzu pak představuje problematika umístění americké radarové stanice protiraketové obrany na českém území. Zahrnutí většího počtu teorií umožňuje podívat se na problém v širší perspektivě, neboť každý z uvedených přístupů akcentuje jiný soubor nezávislých proměnných, skrze který se pokouší český postup v dané kauze vysvětlit (autonomie a vliv v případě neorealismu, zájmy domácích aktérů u liberalismu, mezinárodní a domácí normy pro konstruktivismus). Díky tomu bylo možné v práci kriticky zhodnotit, které hlavní faktory se nejvíce podílely na českém rozhodování o přijetí či nepřijetí americké nabídky, a poukázat tak i na určité obecnejší zákonitosti formulování české zahraničně- bezpečnostní politiky jako takové. První kapitola práce má za úkol krátce uvést čtenáře do historicko-politického kontextu, v následujících třech kapitolách jsou pak testovány jednotlivé teorie empirickým srovnáním jejich deduktivně stanovené hypotézy s hodnotou závislé proměnné, kterou v naší práci představuje odpověď České republiky na americkou...
|
host ::
RSS.